78207

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Ing. Arnošt Hrdina --- 22. 11. 2004
Re: Material na stavbu medometu.

Pájet a pájet je rozdíl. Co si pamatuji z učňáku tak:

Pájení se rozděluje na pájení měkkou pájkou ... to je to co si běžně
představíme pod pojmem pájení.
Druhé "pájení" je takzvané tvrdé pájení tvrdou pájkou (dráty jsou z mosazi
nebo ocelové).

Takové ústřední topení bývá vlastně většinou pájené. Tohle pájení se provádí
acetylenovým plamenem a kyslíkem ...
Takže podle mě je tohle pájení, kterým se spojuje nerez plájení NATVRDO.
Pájet něco v medometu "měkkou" pájkou je zbytečné, protože se to rozpadne.
Maximálně tak drát na koši, ale ten se taky po čase rozpadne (s tímhle jsem
bojoval s tátovým starým medometem - ikdyž jsem to pájel pájkou s vyšším
obsahem olova - čili pájkou kterou se pájí okapy, tak to nikdy nevydrželo )

Zřejmě na to bude i speciální pájecí drát na nerez ... to by mě též
zajímalo, jak se to dělá...

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 21, 2004 11:09 PM
Subject: Re: Material na stavbu medometu.


Mě by zajímala ta pájka na ten nerez. Kdysi jsem dával pájet do fabriky
držák na nerezovou naběračku, nikdo nevěděl co s tím, i lidi co svařovali 30
roků a nakonec to někdo spájel jakousi vysokoteplotní pájkou s obsahem
stříbra. A jak se objevila běžně v prodeji ta pájecí voda na nerez, tak jsem
si ji koupil a vyzkoušel a zjistil jsem, že jak se aplikuje, tak se sice
cínová pájka rozlije po povrchu nerezi, vypadá to vcelku pěkně, ale spájené
díly drží asi stejně pevně, jako když se slepí epoxidem. Stačí do toho
klepnout a rozpadne se to. Ale třeba to bylo tím, že to byla běžná cínová
pájka, která se stejně na medomety nesmí používat.
Děkuji

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "R.Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 19, 2004 8:29 PM
Subject: Re: Material na stavbu medometu.


> Díky za toho šikulu, ale to nejpodstatnější provedli kamarádi klempíři, z
> nichž jeden je včelař, rovněž soustružník je kamarád a včelař. Sud je
> vyroben z plechu 1 mm silného. Vše je probodováno a pak proletováno.
Pájecí
> voda se prodává v svařovacích potřebách. Hřídel má 14 mm a je uložena ve
> dvou ložiskách /nutnost/. Pod medometem je pohon motorem 400W a novou
> sezonu bude regulován frekv. měničem s autom. předvolbou. Asi před 3
měsíci
> ho inzeroval př. Mikšovský a snad nějaké ještě má na skladě. Na hřídel
jsou
> přivařena ramena a pak obruče s chňapkami na plásty. Co nejvíc se snažím
> použít bodovku, co nejde, tak potom vařím elektrodami. Použité průměry
> kulatin jsou 8 mm. Radiální medomet je v poslední době pomětrně pomlouván,
> ale moc tomu nevěřte, je to spíš o komerci a oblbování včelařů výrobci.
> Chci li vytočit i velké plodištní plásty /Dadant/ zavěšuji do koše 4
vložky
> a pak je vytáčím tangenciálně. Medomet má průměr 80 cm a vešlo by se do
něj
> max 30 plástů, já ho mám na 22 tzn. 2 kompl. nástavky. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Prchal --- 22. 11. 2004
Re: Material na stavbu medometu.

DD.

K tomu pajeni bych dodal z vlastni zkusenosti.

Nerezovy material se mekkym pajenim - pajka Sn/Pb paji velmi dobre, za
tavidlo postaci bezna pajeci kyselina, pripadne salmiak. Mam vlastni
zkusenosti s materialem 17 241. Nove nerezi jsou asi jine, a pajitelnost
se muze lisit. Horsi je tam, kde povrch je vysoce lesteny, ma uzavrene
pory a tim padem spatnou smacivost.

Stare kose medometu byly vyrabeny z pocinovaneho plechu, prip. byly v
ohni cinovany, takze je slo pajet velmi dobre, pokud cin nebyl slezly.
Ale bezne prodavana pajka obsahuje prilis velke mnozstvi olova.

Je nutno si uvedomit, ze pajeni obecne neni vhodna metoda spojovani
dynamicky namahanych soucasti z principu.

Zdravi PP.

Jeste t tomu ustrednimu topeni, tvrdym pajenim spojovane topeni jsem
nejak nevidel, ale mekkym pajenim spojovane rozvody v medi jsou dnes
hlavni technologie a provadi se to indukcnim ohrevem - parada.
Libeji se mi nove, promyslene technologie.


Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
> Pájet a pájet je rozdíl. Co si pamatuji z učňáku tak:
>
> Pájení se rozděluje na pájení měkkou pájkou ... to je to co si běžně
> představíme pod pojmem pájení.
> Druhé "pájení" je takzvané tvrdé pájení tvrdou pájkou (dráty jsou z mosazi
> nebo ocelové).
>
> Takové ústřední topení bývá vlastně většinou pájené. Tohle pájení se provádí
> acetylenovým plamenem a kyslíkem ...
> Takže podle mě je tohle pájení, kterým se spojuje nerez plájení NATVRDO.
> Pájet něco v medometu "měkkou" pájkou je zbytečné, protože se to rozpadne.
> Maximálně tak drát na koši, ale ten se taky po čase rozpadne (s tímhle jsem
> bojoval s tátovým starým medometem - ikdyž jsem to pájel pájkou s vyšším
> obsahem olova - čili pájkou kterou se pájí okapy, tak to nikdy nevydrželo )
>
> Zřejmě na to bude i speciální pájecí drát na nerez ... to by mě též
> zajímalo, jak se to dělá...
>
> Hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu